Milé ženy, dívky, slečny i muži,
stárnutí je nevyhnutelnou součástí lidského života, která přináší změny nejen fyzické, ale také psychické. Je to fundamentální lidská otázka, kterou si v jisté chvíli pokládáme všichni. Nikdo z nás není imunní vůči běhu času, a jednoho dne, kdy si uvědomíme, že život jde dopředu a že opravdu není cesty zpět, vám toto téma zcela jistě přijde na mysl.
Básníci píší na toto téma básně, hudebníci písně a vědci se zabývají nejrůznějšími experimenty, aby procesu stárnutí porozuměli. My všichni si v duchu klademe otázku, co se s námi stane až zestárneme. Umění stárnout je o přijetí pohledu, že každý věk, který právě prožíváme má svou vlastní krásu.
Věda o stárnutí je teprve ve svých počátcích. Americký institut, který se věnuje stárnutí vznikl v roce 1974 jako jedno ze sedmadvaceti vědeckých zařízení. Tento Národní ústav pro stárnutí (National Institute on Aging, NIA) je součástí Národního ústavu pro zdraví (National Institutes of Health, NIH). NIA se specializuje na výzkum procesu stárnutí a zlepšení zdravého způsobu života v době stárnutí. Tato organizace se také velmi věnuje výzkumu Alzheimerovy choroby, která je zkoumána v závislosti stárnutí a jeho vlivu na chronickém onemocnění.
V roce 2014 byla publikována studie nesoucí název „Geroscience“ neboli „Gerověda“, která dokládá, že je třeba na výzkum stárnutí nahlížet novým, mezidisciplinárním způsobem. Autoři tohoto prohlášení patří k velmi uznávaným vědcům.
Uveřejnění tohoto prohlášení bylo první aktivitou, při níž spojily síly vědci ze soukromého sektoru, akademické obce i vládních a nezávislých organizací, aby společně zahájili novou cestu výzkumu stárnutí. Také vůbec poprvé v historii došlo ke spolupráci vědců z nejrůznějších vědních oborů, od buněčných biogenetiků, endokrinologů, farmaceutů až po matematiky. Tvůrci této studie představili veřejnosti i jednu revoluční myšlenku: budoucí výzkum by se měl zaměřit na zkoumání nejrůznějších nemocí stárnutí z hlediska jedné společné zdrojové příčiny – a to samotného stárnutí.
Gerontologická věda má za cíl pochopit vztah mezi stárnutím a nemocemi spojenými s věkem. Kořen slova „gero“ je odvozen od jména řeckého boha stárnutí Gerase. V řecké mytologii byla většina bohů ztvárňována jako mladé, silné a nádherné lidem podobné bytosti, ale postarší Geras byl popisován jako vrásčitý seschlý a drobný. Možná že Geras nebyl takový silák jako Zeus, zato mohl nabídnout jiné cenné hodnoty – úctu, odvahu, moudrost, zkušenosti a mnoho dalších „darů“.
Slovo gerontologie je velmi příhodně zvoleno, protože Geras představuje dokonalou metaforu lidského vztahu ke stárnutí: strach z oslabení naší tělesné schránky, spojený s vědomím, že bez oněch prožitých let a nabytých zkušeností bychom si dar dobře prožitého života nedokázali plně uvědomit. A věda o stárnutí se snaží tyto dva aspekty sjednotit tím, že zkoumá, jak můžeme zůstat silní a vitální i během stárnutí.
Jak bylo řečeno, podle vědců je stárnutí nejvyšší rizikový faktor chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina, diabetes 2. typu, osteoporóza a neurodegenerace (včetně Alzheimerovy choroby). Celá desetiletí studovala lékařská věda chronická onemocnění spojená se stárnutím odděleně, místo, aby to dělala komplexně a v širších aspektech. Studujeme-li srdeční choroby zcela odděleně od rakoviny či Alzheimerovy nemoci, připravujeme se o možnost pochopit, co tato onemocnění mají společného. Moderní věda o stárnutí se tedy dosti radikálně ptá, zda existuje jiný způsob, jakým lze pochopit proces stárnutí. Co když lze změnit samotný proces stárnutí?
Dozvíme se v příštím článku
💚Martina
